Ukradený polibek

30. srpna 2012 v 13:38 | Molly |  Díra

Co bych k tomuto chtěla říct? Když jsem hledala něco v kompu, tak jsem narazila na tohle, co jsem napsala už poněkud dávno. Je to sice psáno z mužského pohledu, ale zaslouží si to zveřejnit..

Čekal jsem tam už dlouho
Chtěl jenom pro Tebe zpívat píseň,
Přece jsem zůstal němý.
Podívej se vysoko k sobě, kdy jsi sama,
kdy konečně zase ozáříš sebou můj život?
Když už konečně přede mnou stojíš,
běžíme... ruku v ruce běžíme.

Měsíc plochý svítí,
a dívá se na nás dolů.
Okolí je prázdné,
není tu živé duše,
Jen jezera vybičovaná větrem,
jako tvoje vlasy rozevláté.
Dívám se ti do očí a jsem zaklet.
Nechci odejít, chci zastavit čas.

Noc plyne, děkuji Ti za ni.
Musíš zpět, ale já nezapomenu,
mám kousek Tebe hluboko ve svém srdci,
ten budu ochraňovat na vždy.
Na mé rty ještě polibek,
jedno polknutí zakázaného vína,
jeden zcela sladký... kouzelný...

Ukradl jsem ti polibek.
Musíš přijít a vzít si jej zpět,
Tvé rty jsem shledal sladkými,
Tvůj úsměv shledal jsem svůdným.
Nechej mé rty bezúčelně cestovat
Po těle tvém... mám či nemám...
 
 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama