Generál

23. dubna 2015 v 0:44 | Molly |  Díra


... a pak to přišlo. Nebo vlastně před tím? Kdy?
Po cestě na zastávku MHD se mě zmocnila zvláštní nálada. Lyrické myšlenky. Stála jsem, čekala na autobus a chladné ráno se snažilo ohřát. Rozmotávala jsem sluchátka a hned si pustila další náladovku. Asi mám potřebu se někdy sama psychicky mučit. Myšlenky na osoby z minulost. Ať už z nedávné či velmi dávné, i tak to ve mě pořád je a když na to myslím tak intenzivně jako ráno, tak to trochu zasáhne. Ale jsem ráda, že to netrvalo dlouho, díky K.
Moc náladový den. Ale stejně nejlepší bylo, když jsem si povídala s Blondýnou. Vyprávěla jsem jí o velké procházce s Generálem. Bylo to.. něco velice zvláštního. Je těžké nalézat slova. Nechápala jsem sebe samu. Poslední dobou je to celkem běžné, že se nechápu. Jenže v tomto bych se chtěla chápat. Generál byl hrozně fajn, ale největší a nejlepší tečkou byly jeho oči. Hnědá a zelená.
Pořád cítím jeho dotek. Pořád vidím jeho oči a POŘÁD si pamatuju moji paniku. Na jednu stranu bych si nejradši dala pár facek, ale Blondýna mě uklidnila. Takže je to asi dobře.
Jsem zamilovaná? Co je to za pocit? Jak to poznám?
Zvláštní na tom je, že jsem si nemyslela, že bych ho něčím zaujala. Vlastně si tím nejsem jistá ani teď, ale.. doufám.
Cítím se zvláštně. Myslím na to naše loučení. Měla jsem plán, přesně promyšlený a běžel mi v hlavě: ,,Řeknu ahoj, otočím se a půjdu." A co? Tak jak to většinou bývá, plán nevyšel. Stále se mi to celé přehrává v hlavě.
Mám motýlky v břiše, je mi zvláštně, bojím se a doufám. Opět mnoho pocitů, ale on je naprosto jiný než ostatní. Jeho pronikavý úsměv, energie, kterou dává do všech slov, které mi řekl (a taky že jich bylo mnoho).
Kdyby jen věděl, že se nad ním takto rozplývám. Optimista se sklony k pesimismu vs. pesimista se sklony k optimismu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama