Je toho moc...

30. dubna 2015 v 21:43 | Molly |  Díra

Ještě že je zítra den volna navíc. Vlastně jsem si to všechno uvědomila až ve chvíli, kdy jsem si sedla a začala přemýšlet, kdy naposled jsem měla klidný den. Kde jsou ty dny, kdy jsem seděla několik hodin ve škole, byla unavená z toho vstávání a spala jsem odpoledne.
Všechno je pryč. Všechno je jinak. Až mě to i trochu děsí.
Každý den něco. Pořád chodím. Pořád. Nevadí mi to, ale když už je to asi týden, kdy pořád chodíte, tak už vás opravdu bolí nohy.
Dnes poslední zvonění. Bylo skvěle, jelikož jsem nepotkala svého dvojníka. Ale musím říct, že jsem měla krásného kníra. Nečekala jsem, že se naše třída takhle vytáhne. Byli jsme super parta. Ať už to byl Krteček nebo Ježíš, spolužáci překvapili!
Včera jsem byla za černokněžníkem. Pár novinek jsem mu řekla a i když mi v poslední době bylo víc dobře než špatně, tak jsem byla ráda, že jsem se mohla přijít vykecat a popovídat mu spoustu věcí a dostal dárek! A jsem ráda, že mu to udělalo radost. Opětně hodně času mlčel a když něco řekl, tak to stálo za to. Klasický Černokněžník. Ale i tak se bojím, že přijde den, kdy mi řekne, že už nemusím chodit. To se tam asi rozbrečím.
Sobota bude nejspíš taky náročná, jelikož Generál něco naznačil a K. s Blondýnou chtějí jít posedět. No a v pondělí první písemná. A po písemných toho taky bude hodně. Kde se to tak najednou všechno nahromadilo? Jsem hrozně unavená.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama