Leden 2016

Zápas

20. ledna 2016 v 0:02 | Molly |  Díra



Nikdy bych nečekala, že mi bude chybět si jen tak sednout s čajem, knížkou a hudbou. A vážně už chci číst i něco jiného než o ekonomii a snažit se to nějak pochopit.
Už se hrozně těším, až si v pátek sednu s kamarádkama a přiťukneme si a já všechno hodím za hlavu a nebudu nic řešit. A těším se, až si otevřu knížku, uvařím si skvělý čaj a budu jen tak odpočívat bez výčitek, že bych se měla učit. A ze všeho nejvíc asi potřebuju buď někam vypadnout nebo najet na nějaký pravidelný režim a dát se do klidového režimu.
Snažila jsem se, opravdu jsem se snažila myslet optimisticky, nic tolik neřešit, ale dnes se z mých očí protrhla přehrada. Tolik slz se valilo z mých očí. Byla jsem sice zdeptaná, ale zvládla bych to, kdyby mi jeden muž ve škole nezačal promlouvat do duše. Nezná mě a přitom přesně věděl, kam má bodnout. Myslel to dobře, ale bodal a rýpal a nakonec vypíchl mojí největší chybu. Měla jsem na krajíčku, ale za žádnou cenu jsem se před ním nechtěla rozbrečet. Naštěstí mě to přepadlo pár minut od domu. Ale říkám si: To jsem sakra tak průhledná?
Snažila jsem se to vidět optimisticky, ale přidalo se jedno k druhému a už jsem se začala potápět. Potápím se, ale vidím několik rukou, které se mě snaží zachytit a vytáhnout nad hladinu.
A taky je tu jedna velká věc. Už jsem oficiálně zadaná. A v ten moment, kdy jsem se to dozvěděla, se Molly opět rozdělila na dvě. Jedna polovina začala panikařit, protože se klec zavřela a ptáček je v hrsti. Jenže ta druhá nadávala té první, že je blbá, protože je to vážně hodný mladý muž, což je v dnešní době zázrak.
Začal souboj uvnitř mě. Velký zápas a jsem hrozně zvědavá, jak to dopadne. Kdo nakonec vyhraje? Na koho vsadíte?
Molly jedna- chce být volná jako pták a vztah teď vidí jako velkou komplikaci do budoucích cestovacích plánů.
Molly dvě- vidí to jako skvělou příležitost, protože kdy jindy se jí naskytne příležitost potkat tak hodného chlapa.
A myšlenka na kombinaci obou dvou nepřipadá v úvahu, protože (jak mi dnes ve škole bylo řečeno) jsem moc hodná.

To rozhodování mě jednou přivede k šílenství.

Koupelová nálada

17. ledna 2016 v 11:49 | Molly |  Díra

Napouštím si vanu. Zvuk tekoucí vody mě uklidňuje. Sedím na studené zemi a představuji si, že jsem někde uprostřed pralesa u vodopádu. Soustředím se jen na jeden zvuk. Daleko ve fantazii. Je to úžasný pocit. Jenže jakmile otevřu oči, ocitám se zase v té kruté realitě, ve které nevím kdo jsem. S tím bych se ještě nějak smířila, ale když nevím, co bych chtěla v životě dělat, to už je horší.
Vana už je skoro plná, tak pomalu vstupuji do horké vody a cítím jak mi brní nohy.
Bylo mi skvěle, byla jsem více flegmatická a optimistická, ale potom jsem začala opět moc přemýšlet. Nad životem, nad sebou, nad klukama, nad školou..
Chtěla bych tlačítko na vypnutí mozku, protože tohle je nesnesitelné. Nechápu, jak jsem to dřív mohla snášet a zvládat v pohodě.
Když jsem byla u Černokněžníka, řekl mi větu, která mi utkvěla v paměti: ,,Dělej všechno pro to, aby jsi byla ještě více veselá."
Tadáá..
Snažím se, opravdu se snažím být veselá a šťastná, ale občas to opravdu nejde. Například včera jsem měla výpadek.
Byl to skvělý večer s Holoubkem v kině, jenže potom mi přišla zpráva od Klokana. Proč mě sakra informuje o tom, že je na psychiatrii, když si stejně nenechal pomoct. Tolik lidí okolo něj se snažilo, ale on nechtěl a potom se sebere, zmizí a pak vám pošle zprávu, že je na psychiatrii. Jako vážně? Jako opravdu?
Moje nálada klesla o tisíc stupňů. Ale naštěstí to Holoubek všechno zachránil, chytl mě za ruku a vytáhl zase nad hladinu.
Ležím ponořená ve vaně a slyším v hlavně jednu otázku za druhou, které doplňují pochybnosti. Bude to vztah? Mám energii ten vztah vůbec budovat?
Voda je už studená. Je mi zima. Čas utíká hrozně rychle. Chtěla bych být zpátky na základní škole a řešit jen písemky ze přírodopisu. Nebo se sebrat a jet někam daleko, někam pryč..