Koupelová nálada

17. ledna 2016 v 11:49 | Molly |  Díra

Napouštím si vanu. Zvuk tekoucí vody mě uklidňuje. Sedím na studené zemi a představuji si, že jsem někde uprostřed pralesa u vodopádu. Soustředím se jen na jeden zvuk. Daleko ve fantazii. Je to úžasný pocit. Jenže jakmile otevřu oči, ocitám se zase v té kruté realitě, ve které nevím kdo jsem. S tím bych se ještě nějak smířila, ale když nevím, co bych chtěla v životě dělat, to už je horší.
Vana už je skoro plná, tak pomalu vstupuji do horké vody a cítím jak mi brní nohy.
Bylo mi skvěle, byla jsem více flegmatická a optimistická, ale potom jsem začala opět moc přemýšlet. Nad životem, nad sebou, nad klukama, nad školou..
Chtěla bych tlačítko na vypnutí mozku, protože tohle je nesnesitelné. Nechápu, jak jsem to dřív mohla snášet a zvládat v pohodě.
Když jsem byla u Černokněžníka, řekl mi větu, která mi utkvěla v paměti: ,,Dělej všechno pro to, aby jsi byla ještě více veselá."
Tadáá..
Snažím se, opravdu se snažím být veselá a šťastná, ale občas to opravdu nejde. Například včera jsem měla výpadek.
Byl to skvělý večer s Holoubkem v kině, jenže potom mi přišla zpráva od Klokana. Proč mě sakra informuje o tom, že je na psychiatrii, když si stejně nenechal pomoct. Tolik lidí okolo něj se snažilo, ale on nechtěl a potom se sebere, zmizí a pak vám pošle zprávu, že je na psychiatrii. Jako vážně? Jako opravdu?
Moje nálada klesla o tisíc stupňů. Ale naštěstí to Holoubek všechno zachránil, chytl mě za ruku a vytáhl zase nad hladinu.
Ležím ponořená ve vaně a slyším v hlavně jednu otázku za druhou, které doplňují pochybnosti. Bude to vztah? Mám energii ten vztah vůbec budovat?
Voda je už studená. Je mi zima. Čas utíká hrozně rychle. Chtěla bych být zpátky na základní škole a řešit jen písemky ze přírodopisu. Nebo se sebrat a jet někam daleko, někam pryč..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama