Tulipány

16. února 2016 v 2:50 | Molly |  Díra


Posadím se na posteli a zjišťuji, kolik je hodin. Čas se blíží ke třetí hodině ráno a já přemýšlím, nad snem, který se mi zdál. Je pravda, že na něj poslední dobou myslím, ale proč se mi o něm zdálo?
Četla jsem na papíře povídku, která nesla název Dívka, která se schovávala za vlasy a k tomu jsem v ruce držela několik bílých tulipánů.
Zmáčknu vypínač na lampičce a pokoj ozáří světlo, které mě udeří do očí. Proč tulipány? Proč ta povídka?
Myšlenky mi běhají v hlavě a mně čím dál více zajímá, co by v té povídce bylo a jestli by jí vůbec napsal. Jestli by mu stála za napsání, když teď píše jednu knížku za druhou. Já mu to přeju, vážně ano. Ať si alespoň on plní své sny. Jen mě štve, že je najednou v mé hlavě.
Nechápu své sny a ani své chování. Za několik málo měsíců jsem se změnila, udělala jsem pár věcí, za které na sebe nejsem moc hrdá, ale hledám se. Pořád hledám tu opravdovou Molly. Tu dívku, která se schovává za vlasy, miluje pampelišky a vidí to všechno nádherné kolem sebe, tu dívku, která skáče od myšlenky k otázkám a teoriím..
Chci zpátky tu holku, která vidí svět krásný a jasný kolem sebe.
Místo toho se opíjí a myslí si, jak si užívá život. Přitom to je spíš potápění se do ještě větší hloubky.
Měla bych přestat dělat hlouposti a opravdu si promýšlet svá rozhodnutí. Čelit překážkám a neutíkat jako největší zbabělec. Je sice krásné, si to takto napsat, ale skutek utekl.
Chtěla bych si jít za sny, jako pan Kaffe. Taky bych si chtěla přečíst tu povídku ze snu.
Potřebuju se najít. Protože takhle je to sice hledání, ale očividně kopu na špatném místě, než bych měla a snažím se poskládat skládanku ze špatných dílků.
Vstávám a jdu si do mé skromné knihovničky pro jednu určitou knihu. Otevírám jí na straně 88 a pročítám si dvě strany několikrát.. Musím se znovu naučit, dívat se na svět srdcem, ne očima..

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rozkvetly-pulmesic rozkvetly-pulmesic | E-mail | Web | 5. března 2016 v 19:37 | Reagovat

To zní... hrozně pesimisticky. Snad najdeš, co hledáš, inšaAllah.

2 Eliška Eliška | Web | 2. srpna 2016 v 15:22 | Reagovat

Dívat se na svět srdcem hrozně bolí. Občas spatříš něco, co bys ani vidět nechtěla... Ale někdy to za to riziko vážně stojí.

Krásně píšeš, btw. Kdyby ses chtěla podívat na mou pseudotvorbu, nebudu se vůbec zlobit, víš jak. Právě jsem znovu začala a ráda bych měla nějaké blogery kamarády a tvoje tvorba mi učarovala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama